Renáta Kovářová (CZ)

Titan je kovem Bohů. Přišel mezi nás a jeho využití se nyní rozšířilo o blahodárné působení na lidské tělo. Nechci se zde rozepisovat o jeho chemickém složením nebo dosud známým použitím v průmyslu a lékařství. Chci zde zveřejnit příběh, který má svůj počátek v blízké minulosti a přináší zřejmě až nedocenitelný potenciál do nadcházející budoucnosti.

Už si přesně nepamatuji, kdy a jak začala moje práce s energiemi, postupně se však rozšířila na aktivní pomoc lidem. Spočívá v přiložení rukou na spánky jedince, skrze ně pak proudí energie do těla. Dochází k otevření vědomí a přetvoření stávajících nežádoucích vzorců na nové nebo k jejich trvalému odstranění. Jedná se o plně prožitkový proces, kdy je jedinec propojen sám se sebou v přítomnosti. Jinými slovy prožívá sám sebe v absolutní lásce a zažije rozpor se skutečným stavem svého bytí. Tento stav v něm zanechá silný otisk a v mnohých případech se pak z procesu navrací jako „nový“ člověk. Nese si s sebou trvalé ukotvení vztahu sám k sobě. Mnoha lidem tato metoda zásadně změnila jejich život, pokud následovali své srdce a nepřestali pracovat na změně.

Snažím se denně meditovat, abych prohlubovala spojení s Vesmírem, učila se a mohla tak co nejvíce pomoci člověku, jež za mnou přijde. Jednoho dne mi v meditaci přišlo: „Titanová pyramida“. Do tohoto okamžiku jsem o ničem podobném nikdy neslyšela. O pomoc jsem požádala pana Googla, aby mě zbavil mojí neznalosti. Vyskočil na mě rozhovor Zbyška Sikory a Martina Filipa na portále Cesty k sobě. Se zaujetím jsem jej celý vyslechla a okamžitě se rozhodla jednu z nich si pořídit. Při výběru se mnou nejvíce rezonovala pyramida o rozměru 20×20 cm. A tak jsem si ji po velmi krátkém rozhodování naložila do auta a přivezla domů. Zvědavost, co se bude dít, nebrala konce.

Doma mám speciální místnost, kde provádím terapie a hned mi bylo jasné kam „Titanidu“ (jak jsem ji pracovně nazvala), ihned po příjezdu odnesu. Vybrala si místo přímo ve středu místnosti. Chtěla, abych zavřela dveře a 48 hodin ji nerušila. Byla jsem velmi nadšena komunikací s ní. Na druhé straně též velmi překvapená touto novou a zcela neznámou možností. Uposlechla jsem jejího zadání a poprvé za ní vstoupila po dvou dnech.

Usedla jsem k ní a zklidnila mysl. Čekala jsem, zda komunikace bude pokračovat, abych se také tak trochu ujistila, že se mi to nezdálo. Nechala mě u sebe sedět docela dlouho. Zřejmě chtěla potvrzení, že to myslím vážně. Navázala naše spojení. Řekla mi své jméno a provedla nás naší společnou aktivací. Síla těchto energií byla nebývalá a neznámá. Cítila jsem příjemné hlazení, mrazení, tlak i povolování. Místy mě ponořila do svých vibrací a já jsem se třásla po celém těle. Učila jsem se s ní pracovat. Vedla mě, ukazovala mi nové možnosti při práci s lidským tělem. Když ji aktivuji, lidé v její přítomnosti zaznamenávají zvláštní energie, silnější vibrace nebo naopak velké zklidnění.

Postupně jsem si uvědomila, že je bytostí s vlastní inteligencí. Aby podpořila mou zvídavou mysl předvedla něco, co proměnilo mé nejasnosti, v naprosto skutečný obraz. Věřila jsem, že veškerý rozpor v těle lze ukončit harmonizací s duší. Pracovat na postupném odstranění minulých zranění. Tyto postupy byly mou osobní zkušeností, kterou jsem si prošla a až do této doby byly jediným způsobem, o kterém jsem si myslela, že dokáže uzdravit tělo i mysl.

Byla také jedinou, kterou jsem znala. Zakořeněné přesvědčení o tom, že pokud chceme cokoliv změnit je třeba odvahy, píle, pochopení, soucitu, lásky…, ale v tomto případě se stalo něco nevídaného. Můj vzorec byl přepsán, ba dokonce smazán.

Na terapii přišla paní s nemocným srdcem. Nejsem lékař a o anatomii člověka toho vím velmi málo, ale její chlopeň v srdci byla nemocná. Měla podstoupit bypass operaci. Domluvily jsme se na terapii, aby bylo tělo připraveno na tak náročný zákrok. Chtěla jsem posílit energie v místnosti, zaktivovala jsem „Titanidu“ a požádala ji o pomoc. Jako vždy jsem položila ruce na spánky a nechala skrze ně proudit energie do jejího těla. U některých lidí vidím přímo důsledky jejich problému. Někdy jsem jako v kině, jindy slyším slova, věty a někdy cítím jejich bloky na vlastním těle. Po skončení terapie si o všem povíme, ale teď!?

Viděla jsem svým vnitřním zrakem pár rukou, jež rozřízly její srdce zvláštním předmětem, který nedokážu popsat. Ruce se střídaly v práci uvnitř srdce. Několikrát jsem otevřela své oči, abych se ujistila, že jsem v terapeutické místnosti a že se mi to nezdá. Ruce stále bez přestávky pracovaly. Nutila jsem se přestat být překvapená a snažila se více vnímat, co se to před mým vnitřním zrakem odehrává. Moc jsem toho neviděla, jen neustálou výměnu rukou. Těžko říci, kolik jich tam bylo. Nakonec srdce jako by svařily a zůstal tam jen svár vypadající jako srostlá rozjetá jizva. Vše mohlo trvat tak maximálně sedm minut.

Dokončila jsem terapii a nyní bylo mým úkolem paní sdělit, že je po operaci srdce. Připadala jsem si dost divně, ale na druhou stranu jsem to přece jen viděla a tuto skutečnost jsem si přehrávala stále dokola. Přesvědčovala jsem sama sebe, odhodlávala jsem se a nakonec jsem jí to přece jen řekla. Paní cítila v srdci během terapie pouze zvýšený tlak. Obě jsme byly překvapené nad tímto sdělením, ale snažily jsme se však nedávat svoji nejistotu najevo. Další den zůstala doma, dle instrukcí. Byl to přece jen velký zásah do těla a klid na lůžku byl podmínkou zdárného dokončení ozdravného procesu. Poslechla. Další den skutečně ležela v posteli.

Následoval den „D“. Den operace a pravdy. Nespala jsem celou noc a přemýšlela nad tím, co se vlastně stalo a co se může stát. Myšlenky na dobré i špatné se mi nekontrolovaně honily hlavou. Paní potřebovala nové vyšetření a v něm byla ukryta odpověď. Zazvonil telefon a toužebně očekávaná chvíle byla tu. Jenže! Pan docent odmítl vyšetření se slovy: „Můžete mi říct z jakého důvodu, když jsem to srdce viděl před čtrnácti dny? Co by se asi tak změnilo?“ Teď už jsme obě věděly, že couvnout se nedá a že musíme najít novou variantu. A tak se následující den jelo na jinou kliniku. Udělali nové vyšetření a v něm pracovala chlopeň na plné obrátky. Byla zdravá a funkční.

Následoval telefonát plný vděčnosti a slz. Radosti nad tím, že se operace nekonala a s vědomím něčeho velkého, co otevřelo brány novým možnostem.

„Titanida“ uzdravuje stále dál…. Spolu s dalšími lidmi, přichází nové příběhy a nové zkušenosti. Meditace jednoho rána posunula „Titanidu“ na další level. Tuto meditaci jsem musela několikrát přerušovat, protože na papír padaly rozměry zcela nové „Titanidy“, která spatří světlo tohoto světa v druhé půlce března 2022. Její rozměry budou 4,5 x 4,5 metru, výška skoro 3 metry. Bude věrnou zmenšenou kopií Cheopsovy pyramidy. Titanový plech bude mít tloušťku jeden centimetr a bude kompletně celá z titanu. Její váha bude skoro tři tuny. Léčit se bude uvnitř. Lidé budou vcházet přímo do nitra této bytosti.Nedovedu si představit, jaké zázraky přinese tato nová technologie lidem a planetě Zemi.

Těším se velmi. Těším se na ni i na Vás všechny, kteří budete potřebovat její pomoc a jí bude dovoleno pomoci Vám.

Facebook:  Titanida